Podle El Confidencial je španělský průměr výdajů na neuniverzitního studenta v roce 2010 5 484 EUR. Existuje vysoká disperze, která se pohybuje od 7 500 EUR v Baskicku, 7 000 od Navarry po 4 500 EUR (přibližně) v Andalusii nebo Madridu. Článek v podstatě naznačuje, že neexistuje žádný vztah mezi vyššími investicemi do vzdělávání a lepším akademickým výkonem měřeno podle PISA 2012. V žádném případě se mi nezdá rozumné ani to, že výsledky ve vzdělávání dětí závisí tolik, bez ohledu na použitou investici, kde jsou vzdělávány.
Podle mého názoru a při pohledu na graf, který ilustruje článek, máme a vážný problém odhodlání ve Španělsku pro vzdělávání studentů. Výzvou je, že si musíme uvědomit, co se ve střednědobém až dlouhodobém horizontu stane ve světě, a že se k tomuto úkolu rozhodně dostalo mnoho dalších zemí. Asijské země si vysoce cení odborné přípravy, úsilí a práce a jsou si vědomy, že trh práce, na kterém se budou podílet, je globální. Su závazek k talentu je klíčový dosáhnout růstu a neustálého zlepšování. Mám obavy z pozice staré Evropy, která nedosahuje průměru OECD, a samozřejmě Španělska, které nepřesahuje evropský průměr.
Myslím, že máme stále co učit, přemýšlet a revolucionizovat. Možná bychom se neměli soustředit pouze na sebeúctu, takže ne všechny fráze, které mnozí mladí lidé vyslovují, začínají osobním zájmem mě, a musíme je povzbuzovat k tomu, aby uplatňovali sebekontrolu. A to je to, že děti se musí učit hodnotit, snažit se, reflektovat, mít kritickou vizi a rodiče si to musí uvědomit nadměrná ochrana nikam nevede. Potřebujeme děti s dovednostmi, s talentem, se schopností si představit, vytvořit, vstát po pádu a být autonomní. Jejich výzvou je konkurovat ve světě a mnoho dalších dětí se na to již připravuje.
Jsem velmi znepokojen demonstracemi, které se pravidelně objevují v ulicích Madridu, navzdory dobrým výsledkům této autonomní komunity. A to je to, že Madrid je jedním z těch, kteří mají nižší rozpočet a ve kterých dokonce zvolil maturitu excelence. Kromě toho mě názory těch, kteří se projevují, mě přesouvají k reflexi, protože mnohokrát jsou jejich výroky zdá se, že ignorují statistiky odvozené z PISA a dělají mi pochybnosti, pokud umístí studenty, všechny, do středu nároků.
Budeme muset pokračovat ve čtení, učení a revizi metod, které se ve škole používají ke zlepšení PISA. Přestože musíme běžet, pokud nechceme vidět, jak se držíme směrem dolů a daleko od průměru OECD a Evropské unie.
V Peques a další | Zpráva PISA za rok 2012: Sedm našich autonomních společenství překračuje průměr OECD v matematickém obraze | Ježíš Encinar
