Jsme opět před týdnem oslav, protože pokud jsme právě oznámili další začátek Světového týdne imunizace, dnes oslavujeme Mezinárodní den Zeměa zítra uděláme to samé s Book Day.
Tyto typy událostí slouží jako připomínka akcí, které bychom měli pravidelně povzbuzovat, nebo jako povědomí o důležitých sociálních nebo zdravotních problémech (bez ohledu na počet obyvatel, kterých se to týká). Ale samozřejmě, že je zbytečné, pokud po Dni Země půjdeme na rodinný výlet a zašpiníme zbytky jídla; nebo pokud budeme moci jet v neděli na kole, aby naše děti udržovaly kontakt s přírodou, dáváme přednost pohodlí našeho domu; nebo pokud ve třídě mluvili o úsporě vody a doma rodiče nechali kohoutek otevřený nepřetržitě.
Protože jedním z nejdůležitějších způsobů učení pro děti je modelování, to je: neustále vzděláváme děti, i když nic neřekneme, proto je náš příklad tak důležitý. Co ale cítí děti, když se naše dobré úmysly stanou silnějšími překážkami?
Znáte nějakou planetu krajší než ta naše? Znáte nějaké jiné místo ve vesmíru, které skrývá naši biologickou rozmanitost? Vysvětluješ, proč se takto chováme k matce, která nás chrání a krmí?
To jsou otázky, které si musí položit všichni (dospělí a děti, obyčejní občané a důležité osobnosti, jednotlivci a vlády) v den jako dnes. Když mnohokrát narazíme na pouhá prohlášení o záměru bez podstaty, už to vím; že hospodářské zájmy se také překrývají se zájmy ochrany; ale vím především, že cesta, kterou jsme si vybrali ve vztahu k naší planetě, možná ne nejvhodnější.
Ano, dnes budeme hovořit o vštěpování lásky k rostlinným druhům tím, že necháme děti pečovat o domácí zahradu, a zdůrazním význam zelených měst. Ale i dnes se Arktida stále rozmrazuje a lesy se nadále odlesňují, takže v nich žijí bezdomovci volně žijící zvířata.
A dobře, je třeba přiblížit děti k přírodě (a rozšířením k rozmanitosti Země, i když není dosažitelné ve všech jejích dimenzích), ale nevím, co si budou myslet o generacích, které jim předcházejí, když vědí, v jakém stavu opustíme Zemi, když vyrostou.
Kdo mě zná, ví, že jsem optimistický člověk, ale neztrácím ze zřetele skutečnost, že bez zásahu nedojde ke změnám, budeme čekat, až budou naše děti starší, aby je převzaly?
