Před několika dny jsme hovořili o původním příběhu „Sleeping Beauty“, nabízeli jsme tzv. První psanou verzi a v souhrnu vysvětlili některá historická místa, která ukazují, že jako dětský příběh nelze zveřejnit.
Dnes mluvíme o historii Popelkato ani by to nebylo příliš vhodné pro děti kdybychom museli vysvětlit první verze.
Popelka je příběh je považován za nejpopulárnější pohádku tam je. Charles Perrault to napsal v sedmnáctém století, ale věří se, že v době, kdy jej autor dal na papír, mohlo to být tisíce let od doby, kdy historie přecházela z generace na generaci, a to jak písemnou, tak ústní formou.
Charles Perrault umožnil příběh, který dnes známe
Popelka, kterou všichni víme, je prací výše zmíněného spisovatele, který vypráví příběhy mladé dívky, která se podaří laskavé kmotry kmotry navštěvovat skutečný tanec.
Kdyby to nebylo pro něj, příběh, který by si všichni (nebo aby zemřeli zapomněli) přečetli, je skotská verze, ve které dívka dostává jméno Rashin Coatie.
V tomto příběhu ho tři nevlastní sestry donutí nosit hadry. Nemá pohádkovou kmotru, ale magického berana, který objevila macecha, svázaný a pečený.
Rashin Coatie, zasažená ztrátou svého berana a dychtivého jít na královský tanec, si přeje před kostmi berana a požádá o pěkné nové šaty. Přání je vyhověno a oblečené v luxusním oblečení jde na tanec, kde zaujme prince. Když se vrátil domů, běžel ztratí krásnou saténovou botu.
Jelikož je princ uchvácen svou krásou, rozhodne se jít hledat s botou jako jediný důkaz a slovo se šíří, že se princ ožení s paní, která prokáže, že ji vlastní. Nevlastní matka se poté rozhodne prořízněte prsty vaší nejstarší dcery. Uvědomuje si však, že to stále nestačí, bota se stále ještě nehodí, a také uřízne patu.
Princ (podle mého názoru musel být poloslepý) přijímá ošklivého nevlastního blázince, protože bota si vede dobře, ale později se pták přizná, že skrytá noha v botě je neúplná a že krásná dívka, Hledáte odpovědi na jméno Rashin Coatie. Princ si ji vezme a oni žijí šťastně.
Kolem šťastné boty
V různých starých evropských verzích příběhu se ukázalo, že bota byla saténová, kůže nebo kůže. Ve francouzském příběhu, který inspiroval Perraulta, to byla kůže a byl to autor, který se rozhodl přeměnit botu v botu a změnit materiál na sklo, aby byl průhledný a neměnný. Tento detail získal v příběhu tolik síly, že název nakonec skončil: „Popelka nebo křišťálová obuv.“
Giambattista Basile si také vytvořil vlastní
Než Perrault psal svůj příběh, Giambattista Basile, neapolský spisovatel, který napsal verzi „Sleeping Beauty“, o které jsme hovořili v předchozím příspěvku, ukázal světu svou vlastní verzi příběhu s Popelkou s názvem Zezolla, oběť zneužívání od dětství.
Tento příběh začíná nešťastnou dívkou, která plánuje vraždu své zlé nevlastní matky, což je čin, který nakonec udělá zlomením krku (pojď, Popelka by mohla být považována za zabijáka dítěte). Bohužel pro protagonistu se otec nakonec ožení s ženou ještě horší než ta předchozí, která se zdaleka nepřijde sama objevit doma se šesti dcerami toho nejhoršího, které nutí Zezollu pracovat celý den doma a v kuchyni .
Kouzelná víla nebo beran v této verzi neexistuje, protože magie pochází z magického stromu, konkrétně palma, která pomáhá dívce jít na královský tanec s luxusním oblečením, bílým koněm a dvanácti stránkami. O půlnoci dívka zmizí a zanechává prázdnou botu jako jediné znamení své existence.
A první písemná verze mohla pocházet z Číny
Předpokládá se, že Nejstarší verze tohoto příběhu se objevuje v čínské knize napsané mezi 850 a 850 A.D.. Dívka, jménem Yeh Shen, je zneužívána její nevlastní matkou a dcerou, stejně zlá jako ostatní verze, které ji nutí čerpat vodu z velmi hlubokých a nebezpečných studní. Kromě toho, aby ji mučili, nutí ji nosit velmi malé boty, zatímco dělá domácí úkoly, takže její nohy jsou tak malé, že její skutečné jméno je ponecháno pozadu, aby přijalo výše zmíněné Yeh Shen, což znamená Lotus Feet.
Dívka drží kouzelnou rybu tři metry dlouhou v jezírku vedle jejího domu, ale nevlastní matka, která nakonec zná tajemství své nevlastní dcery, předstírá, že je ona, obléká si šaty, podvádí ryby a zabíjí jej, aby poté ji rozřezejte a podávejte ji doma, jakmile mladá žena slzy.
Tedy přichází okamžik tance a Yeh Shen, dychtivý jít, dělá přání před trny ryb, okamžitě splněné.
Dívka jde na večírek, kde není žádný princ v lásce, protože je v ostatních verzích konstantní. Kouzlo však má čas na vypršení platnosti a při útěku ztratí zlatou botu, která náhodou končí v rukou nejbohatšího obchodníka v provincii, který ji nakonec prodá králi. Rozhodne se potkat majitele takové cenné boty, protože se rozhodne, že to bude jeho královna. Začněte hledat, ve kterém nevlastní sestra amputuje nohy tak, aby do ní boty vstoupila bez úspěchu.
Jednou v noci vstoupí Yeh Shen do paláce, aby získal botu, ale objeví ji, aniž by uvěřili, že majitelkou může být služebná. Král, který si myslí, že to samé (zjevně klame), je ohromen, když, když si oblékají obě boty, dívčí hadry se stanou nádherným oblečením hodným královny. Král se do ní zamiluje a oni se vdají a nevlastní matka a její dcera jsou zavřeni v jeskyni, dokud neskončí lavina kamenů.
