Každý dospělý, který se pokusil naučit cizí jazyk, může doložit, jak je to složité a matoucí. Proto, když tříleté dítě, které vyrostlo v dvojjazyčném domě, používá ve svých španělských větách anglická slova, lidová moudrost předpokládá, že zaměňuje tyto dva jazyky.
Věda nám ukazuje, že tomu tak není. Ve skutečnosti je rané dětství nejlepším možným časem pro výuku druhého jazyka, protože děti, které zažívají dva jazyky od narození, se obvykle stávají rodilými mluvčími obou, zatímco dospělí mají často potíže s učením druhého jazyka a zřídka dosáhnou plynulosti podobné tomu v jejich rodném jazyce. Otázkou však zůstává pokud je pro děti matoucí učit se dva jazyky současně.
Kdy se děti učí jazyk?
Několik studií ukázalo, že děti se začínají učit zvuky jazyka ještě předtím, než se narodí. Už v lůně je hlas matky jedním z nejvýznamnějších zvuků, které může nenarozené dítě slyšet. Než dorazí na svět, novorozenci mohou nejen rozlišit jazyk své matky a jiného jazyka, ale také prokázat schopnost rozlišovat mezi jazyky.
U dětí a dalších dětí Jak se děti učí mluvit: vývoj jazyků měsíc po měsíci v prvním roce dítěte Studium jazyků závisí na zpracování zvuků a pokud dáme dohromady všechny jazyky světa, existuje přibližně 800 různých zvuků. Každý jazyk používá pouze asi 40 jazykových zvuků nebo „fonémů“, které odlišují jeden jazyk od druhého.
Při narození má mozek dítěte neobvyklý dárek: dokáže rozlišit 800 zvuků. To znamená, že se v této fázi mohou děti učit jakýkoli jazyk, kterému jsou vystaveny, a po malých dětech zjistit, jaké zvuky jsou nejposlouchanější.
Mezi šesti a 12 měsíci se děti, které vyrůstají v jednojazyčných domech, více specializují na podmnožinu zvuků ve svém rodném jazyce. Jinými slovy, stávají se „specialisty na rodný jazyk“. Když dosáhnou jednoho roku, začnou monolingvální děti ztrácet schopnost rozlišovat zvuky cizího jazyka.
Studium mozků dětí
A co ty děti, které slyší dva jazyky od narození? Může se mozek dítěte specializovat na dva jazyky? Pokud ano, jak se tento proces liší od specializace na jeden jazyk?
Znalost rozdílu v mozku dítěte, které se učí jeden nebo dva jazyky, je důležité pro pochopení příznaků vývoje, když se učí mluvit. Například rodiče dvojjazyčných dětí se často ptají, co je normální a co je vzácné nebo jak odlišné budou jejich děti ve vztahu k těm dětem, které se učí pouze jeden jazyk.
Nedávno jsme s mými spolupracovníky studovali mozkové zpracování jazykových zvuků v jedenáctiměsíčních dětech z dvojjazyčných (španělsko-anglických) a jednojazyčných (pouze anglických) domů. K tomu používáme neinvazivní technologii zvanou magnetoencefalografie (MEG), která jasně a přesně stanoví okamžik a polohu mozkové činnosti, když děti slyší slabiky ve španělštině a angličtině.
Zjistili jsme některé klíčové rozdíly mezi dětmi vychovávanými v jednojazyčných domech a dvojjazyčnými.
Ve věku 11 měsíců, těsně předtím, než většina dětí začala říkat svá první slova, mozková aktivita odhalila, že:
- Děti z jednojazyčných anglických domácností se specializují na zpracování zvuků angličtiny a ne zvuků španělštiny, neznámého jazyka.
- Děti ze španělsko-anglických dvojjazyčných domácností se specializují na zpracování zvuků obou jazyků, španělštiny a angličtiny.
Náš výzkum ukazuje, že mozky kojenců začínají pozorovat jakýkoli jazyk nebo jazyky, které slyší od svých pečovatelů. Jednostranný mozek je naladěn na zvuky jednoho jazyka a dvojjazyčný mozek naladěn na zvuky dvou jazyků. Ve věku 11 měsíců odráží činnost v mozku dítěte jazyk nebo jazyky, kterým byl vystaven.
Je dobré se učit dva jazyky?
To má důležité důsledky, protože tolik rodičů jednojazyčných a dvojjazyčných dětí touží slyšet první slova svých dětí. Je to vzrušující čas vědět víc o tom, co si dítě myslí. Oba rodiče, zejména dvojjazyční rodiče, se však obávají, že se jejich dítě neučí dostatečně rychle.
Uvědomili jsme si, že dvojjazyčné děti reagovaly stejně intenzivně na zvuky angličtiny jako jednojazyčné děti. To znamená, že dvojjazyčné děti se učily angličtinu stejným tempem jako jednojazyčné děti. Rodiče dvojjazyčných dětí se také obávají, že jejich děti neznají tolik slov jako děti vychovávané pouze jedním jazykem.
Tato obava je do určité míry legitimní, protože dvojjazyčné děti dělí svůj čas mezi dva jazyky, a proto v průměru poslouchají slova v každém jazyce. Studie však stále ukazují, že dvojjazyčné děti nezůstávají pozadu, pokud jsou brány v úvahu oba jazyky.
Velikost slovní zásoby dvojjazyčných dětí, pokud jsou kombinovány oba jazyky, je stejná nebo větší než velikost jednojazyčných dětí. Dalším běžným problémem je, že dvojjazyčnost způsobuje zmatek. Součástí tohoto problému je „změna kódu“, řečové chování, ve kterém dvojjazyčné děti kombinují oba jazyky.
Například můj čtyřletý syn, který mluví anglicky, španělsky a slovinsky, používá slovinské koncovky i ve španělských a anglických slovech. Výzkum ukazuje, že dvojjazyčné děti mění kód, protože také dvojjazyční dospělí kolem nich. Změna kódu u dospělých a dvojjazyčných dětí se řídí určitými pravidly a není náhodná.
U dětí a dalších jazykových mutací u dětí: devět znaků, které by nás měly upozornitNa rozdíl od monolingválních dětí mají bilingvní děti jiný jazyk, který mohou používat termín, pokud jim nevadí správné slovo v jazyce. Dokonce i dva roky staří přizpůsobit svůj jazyk jazyku, který používá jejich partner.
Vědci ukázali, že změna kódu je součástí běžného jazykového vývoje dvojjazyčného dítěte a může být dokonce začátkem extra kognitivní schopnosti známé jako „dvojjazyčná výhoda“.
Dvojjazyčné děti mají výhodu
Dobrou zprávou je, že malé děti na celém světě mohou a měly by si osvojit dva jazyky současně. Ve skutečnosti je dvojjazyčnost v mnoha částech světa spíše výjimkou než výjimkou.
Nyní víme, že neustálá potřeba přepínání mezi jazyky vede k několika kognitivním výhodám. Výzkum ukázal, že dvojjazyční dospělí a děti vykazují zlepšení výkonné funkce mozku: to znamená, že jsou schopni odvádět pozornost, měnit úkoly a snáze řešit problémy. Bylo také zjištěno, že dvojjazyčné děti mohou zvýšit své metajazykové schopnosti (schopnost přemýšlet o samotném jazyce a porozumět tomu, jak to funguje). Existují důkazy o tom, že dvojjazyčnost usnadňuje výuku třetího jazyka, a věří se také, že účinek hromadění zkušeností dvou jazyků se promítá do ochranných účinků proti kognitivnímu zhoršování se stárnutím a nástupem nemoci. Alzheimerova choroba
Pokud tedy chcete, aby vaše dítě zná více než jeden jazyk, je nejlepší začít v raném věku, než začne mluvit svým mateřským jazykem. Vaše dítě se nebude cítit zmatené a může dokonce podporovat další kognitivní schopnosti.
Autor: Naja Ferjan Ramírez, výzkumný pracovník na University of Washington
Tento článek byl původně publikován v The Conversation. Původní článek si můžete přečíst zde.
Fotografie | iStock
