Mnozí z nás mají těžký čas omlouvám se a žijeme to jako ponižující situaci. Ale není. Dělat chyby je součástí růstu jako lidé a učení; Pokud však v našich chybách jednáme nespravedlivě nebo poškozujeme někoho, kdo žádá o odpuštění, je třeba důstojný, zaujme náš postoj a znovu navrhne, co chyba mohla způsobit.
Žádat o odpuštění je nezbytné a dělá nás více obdivuhodnými, příkladnými a citově blízkými lidmi. Určitě nám to pomáhá být lepšími rodiči. Proto se musíme naučit žádat děti o odpuštění.
Pro děti, co jejich rodiče žádají o odpuštění pokud se mýlili, je velmi důležité, protože s tím praktickým způsobem učíme, že je dobré požádat o odpuštění. A to jim umožní udělat to nám i ostatním. Pro dítě, kterému nikdo nepožádal o odpuštění, nemůžeme požadovat, aby se mu ze srdce omluvil a přál si zlepšit a ublížit za způsobenou škodu. Nebudeme mít morální sílu, abychom to požadovali, ani ji nebudeme učit. Pokud si však zvykneme na rozpoznávání našich chyb a omlouváme se za ně, vychováváme je k větší odpovědnosti.
Musíme se naučit omlouvat se
Když se upřímně omlouváme, jasně prokazujeme, že jsme se spojili s pocity osoby, které jsme ublížili. Předpokládá dokonce, že cítíme chybu učiněnou bez úmyslu a také vyjadřuje touhu a úmysl neopakovat přijatá opatření.
Osoba, kterou žádáme o odpuštění, si uvědomuje, že je nám líto a především, že cítíme jejich bolest a jejich fyzickou nebo morální bolest, že jsme byli schopni porozumět jejich pocitům a péči. Když se dítěti omlouváte, nutíte ho cítit, že i když jste se dopustili nespravedlnosti, křičeli nebo udeřili do tváře, staráte se o to, že trpí, respektujete ho, sotva.
Pokud však odmítneme naslouchat našim výrokům, sdělujeme, že udělal něco opravdu špatného, že si zaslouží to, co jsme udělali, že nám nezáleží na tom, co cítí. Pokud jsme udělali chybu nebo jednali v hněvu, měli bychom požádat o pedon, je důležitější se jich ptát před kýmkoli jiným a že závisí na představě, kterou přemýšlíme, abychom si vybudovali sebevědomí a jejich představu o sobě.
Omlouvám se dítěti Má také skvělý odrazový efekt. Dítě se po obdržení zprávy, že je dobré se omluvit a nesnížit za to, se za nás omlouvá, omlouvá. A samozřejmě, jak rodiče, tak děti se budou cítit lépe, lépe a mírumilovněji poté, co požádají o odpuštění. A určitě každý, jako lidé, kteří jsme a jako lidé na cestě osobního zlepšení, udělá mnoho chyb, ztratí vyčerpané nervy nebo použije tvrdá a nepříjemná slova s lidmi, které milujeme.
Nejde o to, že jsme špatní rodiče, protože jsme se rozzlobili nebo ztratili nervy, ale ano, a to platí pro všechny z nás, můžeme zlepšit, být trpělivější, více empatičtí, více organizovaní a klidnější. Stále se musím svému synovi každý den jistě omlouvat, za neslušnou odpověď nebo za to, že jsem zvedl hlas. Ale také žádá o odpuštění.
Když se zlobíme na děti, je nutné s nimi mluvit klidně, bez křiku nebo urážky či vyhrožování, o tom, co se stalo, a pokusit se jim vysvětlit důvody, proč jsme se rozzlobili a omlouváme se, pokud jsme ztratili nervy. Způsob, jak vysvětlit naše pocity, aniž bychom za to projevovali vinu, je posílen, pokud se omlouváme za chyby, které jsme udělali.
Vzdělávejte podle příkladu
Děti se budou muset naučit vyjadřovat své pocity vůči ostatním. Pravděpodobně už jsou malé v konfliktních situacích se sourozenci, přáteli nebo spolužáky, a pokud se zasekli nebo křičeli, budou muset být schopni komunikovat mezi sebou. Oba řeknou druhému, bez agresivity, to, co je trápilo, a také se omlouvají, pokud jednali nesprávně.
Děti se budou muset naučit, že i když jsou naštvané, neměly by nikoho zasáhnout ani urazit, a neměly by nikomu ublížit, i když je to náhodou. Postupně postupují ve schopnosti verbalizovat své pocity, a to jak pocity hněvu, tak i lítosti. Dospělí je proto musí učit, že pokud jsme je plácli, křičeli na ně nebo je uráželi, je vhodné se upřímně omluvit za to, co se stalo, a pokusit se je neopakovat. Pokud tak neučiníme, nikdy nemůžeme očekávat, že to naše děti udělají s ostatními.
Že rodiče žádají naše děti o odpuštění, když se mýlíme, je nutné, aby se naučili umisťovat na místo jiného a aby věděli omlouvám se ostatním.
Musí se naučit sebekontrolě, takže je musíme učit. Musí také Naučte se žádat o odpuštění a odpuštění, a to je také odpovědnost našich rodičů. A za předpokladu, že to pomůže našim dětem po zbytek jejich života, a také se vrátí k lepšímu rodinnému životu.
